Můj první lampovej aparát byl myslím Edward. Nebo to možná byl už Rožďál. Ale určitě to nebyl Rozdall. Byl potaženej "překrásným" chlupatým kobercem a prej uměl hrát načisto jako Fender a zkreslení měl jako Marshall. Přecejenom to měli Roždálové a Edwardové snad všichni, nebo to aspoň všichni ti, kteří se je snažili rychle prodat vehementně tvrdili. Měl jsem ho tenkrát ale rád, orproti mýmu Laney TF700 to bylo něco jako dostat občanku. Když jsme pak ale jeli asi o dva roky později s tou naší starou srandovní kapelou nahrávat ke Kouličovi na chatu naše první (a poslední a nikdy nevydaný cédéčko) už se mnou nejel můj věrnej Roždál a 4x12 Marshall bedna, ale byl jsem štěstím bez sebe, jelikož mi jeden můj zámožnější kamarád (Čau Honzo) půjčil svýho pravýho americkýho Hot Roda.
Byl jsem tenkrát vážně jak v Jiříkově vidění... Pravej lampovej Fender. Dneska se prodává (teda spíš jeho Mexickej bratříček) pod hlavičkou "Nejoblíbenější aparát na světě"...Dokonce ho dělaj i v mý oblíbený barvě!
Já bych ale rád věděl, proč je tak populární mít nejoblíbenější aparát světa, když ho tím pádem má (skoro) každej? Když se jenom na chvilku zamyslím, tak z mejch známejch ho má Tomáš, Mates, Honza, druhej Tomáš, Make-up, Adam, Tuzex, Jakub a bůhvíkdo ještě... a přitom ten aparát hraje přinejlepším průměrně! Kldině bych se skoro i vsadil, že ze všech jmenovanejch nepoužívá snad nikdo zkreslenej kanál, protože to je prostě bzučící koulovitej humáč! Možná je tenhle aparát teda tak úžasnej právě pro to, že si kvůli němu musíš koupit nějakou úžasnou krabičku, díky který bude teprv mít tvůj úžasnej aparát, ten úžasnej zvuk, kterej je po celým světě tak oblíbenej...
Jenom pro jistotu: já určitě nechci říct, že by Vám to všem znělo stejně. Každej na to hrajete jinak, jinou kytarou, máte to jinak nakroucený, ale já vám prostě nevim... nevim, proč chcete mít celkem bezduchej aparát s nepoužitelným zkreslením, kterej ještě ke všemu hraje dozadu skoro víc než do předu a je naprosto zbytečně hlasitej, tudíž ho musíte furt něčim zepředu krmit, aby to vůbec nějak v tý klubový hlasitosti hrálo. Asi bych to nějak i chápal, kdyby aspoň někdo z Vás hrál na čistej zvuk, protože tam to jakž takž má náznaky toho "Fender" tónu, se kterým už se dá nějak pracovat, ale budiž mi důkazem, že ani chudák Andy z toho s Custom Shopovým (!!!) Telecasterem nedokáže vytáhnout nic než zapomenutelný a naprosto generický zvuky...
Podobně to bohužel je u skoro všech těch dnešních reissue "klasickejch" aparátů. Všechny prostě zněj spíš než jako originál, jako takový ty modulační krabičky od BOSSU, který zněj upřímě přinejlepším tak zprdele.
Uzavřel bych to takovým malým testem, kterej tipuju nenapadnul jenom mě. Hoďte si název svýho aparátu do vyhledávače hudebního bazaru.cz... Pokud ho tam nenajdete, asi jsou s ním i ostatní spokojený a místo brouzdání po netu na něj teď radši někde hrajou nebo na to aspoň myslí při tom nutném zle, kterým prohledávání hudebníhobazaru.cz je.
Hot Rodů mi tam dneska vyskočilo pět a navrch jeden DeVille (4x10 Hot Rod). V jednom je dokonce narvanej Weber, ale asi to i přesto pořád hrálo naprd, jeden má zase jiný - lepší - lampy, další je dokonce ještě starej Made in USA a dostal dokonce ve studiu přednost před "Vintage Twinem"... Všechny se ale svorně prodávaj z jednoho ze dvou klasickejch důvodů: "Skoro nehrané a nevyužité," nebo "Potřebuju peníze na něco lepšího..."
Já za sebe bych Vám všem taky doporučoval na to nehrát a koupit si něco jinýho, lepšího... třeba starou tranzistorovou Yamahu G 50. Už několik let se snažím přemluvit jednoho kamaráda (kterej přes ní zpívá!!! Grrr...), aby mi ji prodal, ale on nechce, protože by neměl přes co zpívat. Kdyby jen věděl, jak to hraje s kytarou asi by začal zpívat přes svůj Marshall halfstack.
Ale to už je zase jiná historie. Prostě sečteno podtrženo: držím Vám palce, aby si i toho vašeho na bazaru jednou nějakej ňouma koupil. Stačí přece napsat, že je to nejoblíbenější aparát na světě, kterej vás nikdy nezklamal (protože vás neměl kdy čím nadchnout...).